První říjnový víkend bude v Jablonci nad Nisou opět patřit tradičnímu turnaji O jabloneckého Klokánka - již 38. ročník! Letos se představí 19 týmů a téměř 200 hráčů. Hrát se bude po celý víkend – v sobotu i v neděli, souběžně na čtyřech hřištích.

Finále kadetek nabídlo všechno – nervy, zklamání, bojovnost i strhující závěr. Blesk Jablonec po těžké sobotě zvládl nedělní dvojzápas se Spectrem a v rozhodujícím utkání vybojoval dramatické vítězství.

Sobotní ráno bylo ve znamení nervozity. Původní myšlenky, že i čtvrté místo z 24 týmů přihlášených do ligy kadetek je super, postupně nahradila touha po medaili.
Do finále jsme dostali týmy Falcons z Hradce Králové, Boars z Plzně a Locos z Břeclavi. Neznámí soupeři, stát se mohlo cokoli… A ano, stalo. Ještě před začátkem turnaje přišla zpráva, že se Plzeň odhlásila a její místo obsadilo nám naopak velmi dobře známé Spectrum Praha.
Holky nastupují na hřiště s velkým předstihem. Zásadní rozhodnutí mezi trenéry padne hned na začátku. Hra bude riskantní, ale spravedlivá – všech 10 hráček jde do hry, na střídání nenecháme nikoho. Holky, bojujte!
Locos
Na hřiště nastupujeme proti Locos a finále je finále. Týmy jsou neuvěřitelně vyrovnané. Na obou stranách padá několik strikeoutů, ale většina autů je zahraná v poli. Se soupeřem se přetahujeme po jednotlivých bodech. Pátá směna končí výsledkem 5:5 a jdeme do tiebreaku. Ten se nám nedaří. Soupeř jde první na pálku a dává čtyři body. Na to už bohužel nedokážeme reagovat a naše dva stažené body na vítězství nestačí.
Falcons
Druhý zápas nás čekají domácí Falcons. Pro holky je to dvojzápas skoro bez přestávky. Předchozí hra prodloužená tiebreakem, minimum času na občerstvení, k tomu čerstvá prohra… Těžká kombinace se projevuje na pálce i v poli. Po první směně prohráváme 2:6, další směny skóre ještě zhoršují. Teprve v poslední páté se nám daří přidat jeden bod, ale to už je na ukazateli stav 3:10.
Dvě prohry. Zítra nás určitě čeká Spectrum a potom boj o třetí místo. Odjíždíme tedy ze hřiště sice bez nálady, ale holky se zázračně drží. Pozdně odpolední krátká procházka a večeře. Na ubytování klid, holky sice slezlé na pokojích, ale tentokrát nemusíme jejich aktivity korigovat 👍🏼
Večer zjišťujeme, že Spectrum má rovněž dvě prohry, a pak už nemůže být jinak – oba nedělní zápasy odehrajeme se stejným soupeřem. Pro oba týmy tedy dvojzápas.
Vzápětí se dozvídáme, že Spectrum navrhuje dohodnout se na dvou zkrácených zápasech po 70 minutách. Než stačíme myšlenku rozvinout, Spectrum svůj návrh stahuje a ponechává se původní rozpis.
„Kdyby věděli… mohlo být všechno jinak.“
Spectrum
První nedělní zápas je zápasem o ničem. Už nemůže nic rozhodnout. Holky navrhují „sranda zápas“, Petr ale celou situaci krotí:
„Jde se do toho naplno. Pro nás je to klasický zápas, sehrajeme tým na finále.“
Se Spectrem máme za celý rok vyrovnané skóre 66:54. Stát se může cokoli.
Po první směně vedeme 6:1. Spectrum nezvládá náš nástup. Holky jsou na vlně, pálí skoro cokoli, co na ně přijde. Naopak v poli vysávají míčky a posílají je proti běžkyním na metách. Končíme zápas výsledkem 16:2. Ale jak už bylo řečeno – tenhle výsledek nic nezmění.
Spectrum podruhé
S pořadateli a soupeřem je domluvená třicetiminutová pauza do druhého zápasu. A v tom už jde naopak o všechno.
Víme, že Spectrum mělo v prvním utkání netypicky poskládané pole a druhý zápas bude úplně jiný.
A je.
Třicet minut po konci prvního utkání nastupujeme do úplně jiné hry.
Všech 10 hráček je ve hře a každá z nich ovlivňuje výsledek zápasu. První dvě směny končí 0:0. Oba týmy hrají bezchybnou hru. Třetí směna však protrhne lavinu bodů – 6:4 pro soupeře.
V závěru třetí směny za mnou přichází Kiki, že nemůže došlápnout na kotník. Do přípravného kruhu opravdu kulhá. Prý to ještě dá. Ví, že nemáme nikoho, kdo by ji mohl vystřídat.
Je strikeout. Konec směny.
V hlavě mi proběhne: „No, aspoň nemusela nikam běžet.“
Obě družstva takticky střídají nadhozy. Po čtvrté směně se skóre lehce mění na 7:6. Odehráno je 88 minut, a proto nastupujeme ještě do páté směny.
Spectrum přidává další dva body.
Máme poslední šanci zápas otočit.
Ale čtyři body?
Naše lavička žije. Neuvěřitelně žije. V holkách je tolik energie.
První pálka – strikeout.
Do boxu pajdá Kiki. Druhý nadhozený míč odpaluje za osmou pozici a dobíhá až na druhou metu. Startuje tím náš poslední útok.
O chvíli později prakticky dochází domů pro první bod páté směny. Přichází další odpal a postupný doběh Amy.
Dostáváme druhý strikeout.
Ale potom přichází Eliška a dostává se na metu. Nikča přidává další úspěšný odpal. Máme dvě mety obsazené, ale už dva auty a u Maky na pálce svítí 3 ball / 2 strike.
To je jak z filmu.
Maky zatáhne odpal po čáře za třetí metu a uvolní tak pole pro běžkyně. Než sama stihne doběhnout na druhou metu, máme dva běžce doma a rozhodčí ukončuje zápas.
Vyhráváme 10:9.
Od rozhodčí přichází pochvala za krásně sehraný zápas.
Ještě že jsme nehráli jen 70 minut.
Byl to víkend holek. Každá, bez výjimky, přispěla aktivní hrou k tomuto výsledku. Slovy se nedá vyjádřit radost, která z nich po posledním autu zářila.
Díky. Za oba trenéry i za všechny, kteří k tomu přispěli.
Vše opět k dispozici na youtube. Nedělní zápas bohužel přes síť.
Youtube - Sobota
Youtube - Neděle
![]() | ![]() |
![]() | ![]() |