Kdo by to byl býval tušil, když byl před rokem založen v našem oddílu ženský softballový tým, že to dotáhneme takhle daleko? Nikdo, nebo jen naši trenéři, kteří nám od začátku tvrdili, že potenciál na to máme, cha cha tomu žádná z nás nevěřila, ale postupem času… tento smělý cíl začal nabývat během sezóny stále jasnějších kontur.

Celou sezónu jsme atakovaly první místo v tabulce západní divize a začaly si ověřovat to, že v nás něco opravdu dřímá J. Závěrečný mezidivizní turnaj byl ovšem jiné kafe. Mužstva z východní divize jsme nikdy neviděly a tak jsme nemohly vůbec tušit, jakou sílu od těchto soupeřů máme očekávat.  Na poslední odložený turnaj sezony nakonec přijely z východu jen Kunovice B a tak jsme se s nimi a s Kladnem utkaly v barážovém klání o postup do II. ligy.  Postup byl nakonec vybojován, ale cesta k němu byla nesmírně těžká až infarktová, o čemž se můžete dočíst níže.

Sobota = katastrofa

Oba sobotní zápasy pro nás skončily porážkou.  Začátek s Kladnem nebyl přitom špatný. Po druhé směně jsme vedli 2:1, ale průběh 3 a 4 pro nás znamenal katastrofu a obrat ve skóre na 2:9 v náš neprospěch!  Na naše pálky a rukavice dosedla obrovská nervozita možná z důvodu důležitosti turnaje. Zejména 4 směna s Kladnem byla plná chyb v zadním poli a Miners se povedla nevídaná série 6 hitů za sebou a z této kombinace chyb a odpalů vytěžily hornice 7 bodů. Přesto, že jsme začaly točit se sestavou (na prkně se pak vystřídaly všechny naše nadhazovačky) a dokázaly zabrzdit jejich útok, na obrat ve skóre už to nestačilo.  Utkání tak skončilo v poměru 10-4 a na týmu v týmu byla cítit trudomyslnost.

Druhé sobotní utkání (s Kunovicemi) jsme poprvé zažily jaké to je, když na nás nastoupí  pálkařky s extraligovými zkušenostmi. Od počátku hráčky Kunovic začaly pálit ostrými a brzy jsme prohrávaly 4:0. Postupem času jsme úspěšně Snails dotahovaly, avšak v závěru nás zabrzdilo vážné zranění Petry Karlové (Palínkové). Při návratu na třetí metu si po kontaktu s nekompromisní polařkou Kunovic přivodila zlomeninu holenní kosti a za dramatických okolností byla Petra odvezená do nemocnice. To s námi všemi docela otřáslo a náš závěrečný nápor už neproběhl v koncentraci odpovídající významu zápasu. Při plných metách a za stavu 6:4 pro soupeřky jsme nedokázaly již dotlačit žádnou běžkyni domů a dvoubodovou ztrátu smazat. Zápas Kunovice – Jablonec tedy skončil 6-4.

Neděle = válečnice Blesku vítězí

Do neděle jakoby vstoupil úplně jiný tým. S válečným ‘make-upem’, v rytmu bouřlivých pokřiků z lavičky (tímto děkujeme všem, kteří nás přijeli podpořit- praly jsme se pro vás!) jsme dokázaly vyhrát oba naplánované zápasy. Kunovice jsme hned v první směně překvapily protočením celého line-upu a další směny jsme postupně navyšovaly skóre až na stav 10-2.. Ale to bychom nebyly my, abychom to trochu nezdramatizovaly, a opět vlastními chybami jsme v posledních dvou směnách povolily Kunovicím dalších pět doběhů. I pan rozhodčí konstatoval, že to je umění jedině Jablonce prohrát s takovým náskokem. Díky bohu jsme vedení 10-7 udržely a zápas dotáhly do šťastného konce.

Poslední na denním pořádku bylo Kladno, kterému už víceméně o nic nešlo, protože předchozí neporazitelnost jim k vítězství na turnaji stačila. Také my jsme již teoreticky postupovaly do II. ligy, protože jsme porazily Kunovice o 3 body (v sobotu s nimi prohrály jen o 2), takže jsme měli bod navíc. Přesto jsme neměly jasno, jak to s tím skóre je, a proto jsme šly do zápasu s tím, že Kladno porazíme a postup do II ligy bude zpečetěn.

 Jejich vítěznou víkendovou sérií jsme se však nenechaly zastrašit a nastoupily s odhodláním je porazit. A stalo se. Petra Skalská na nadhozu jejich pálkařkám nedávala moc šancí a to co prošlo do pole ostatní holky bezproblému zahrály. Zejména Bára Paterová na 3 metě hrála skvostně a přes „horký roh“ neprošel ani jeden odpal a kladenské pálkařky propadaly beznaději. My sami jsme postupně navyšovaly body až na konečný stav 10 doběhů. Pálkařsky se nám vedlo tak dobře, že jsme donutily střídat i jejich nejlepší nadhoz.  Výše zmiňovaná Péťa (určitě) díky vítězným podkolenkám a novým pálkařským rukavičkám zaznamenala jediný homerun turnaje!

Čímž rozproudila krev v týmu, který již válečné tažení úspěšně dotáhnul do vysněného konce.  Dále jsme se již jen radovaly z výsledku 10-4, celkové stříbrné medaile a postupu do trenéry vysněné druhé ligy.

To všechno navíc znamená, jak pro tým, tak pro fanoušky, častější zápasy a kratší dojezdové vzdálenosti. A jelikož je družstvo kombinací jabloneckých i libereckých hráček, znamená to využití libereckého hřiště pro domácí zápasy, takže doufáme, že se uvidíme v hojnějším počtu i zde!

text, foto: Bára a Michal