Leave it all on ASHfield

U9 v Domažlicích to dokázali!

Tak to dokázali - naše U9 v Domažlicích to pěkně rozjeli ...

6.10.2015 U7 - U13 | autor: Aleš Procházka

Tak to dokázali!

Ten sobotní večer 19.9.2015, kdy jsme se sešli v Domažlicích na internátu, abychom se všichni ubytovali, nic nenasvědčovalo tomu, jak výjimečné utkání nás druhý den čeká. Hráči i rodiče se těšili na 3. turnaj Interligy U9 v coatchpitchi, ale zároveň nevěděli co mohou očekávat. Část výletníků měla již tou dobou za sebou krásný výlet do ZOO a do Dinoparku v Plzni, část teprve dorazila a zbytek měl v plánu přifrčet až ráno, přímo na hřiště.
 
Po dobré večeři v místním podniku “ Chodská rychta “ jsme se odebrali uložit všechny malé hráče do jejich postýlek, aby nabrali na druhý den síly a byli v patřičné sportovní formě. A to jsme ještě ani netušili, jak dobře děláme ...
Za rohem, na odloučeném pracovišti pokoje číslo 6 se poté sešla velká většina dospělácké části výpravy v čele s trenérem Petrem, aby se jednak na turnaj řádně posilnila vitamínem B, ale především, aby probrala taktiku, nezbytné úkony a úkoly jednotlivých hráčských pozic a rozklíčovala možné herní situace. Šlo o důležitou, ba přímo o zásadní schůzi, kterou ustáli pouze ti nejsilnější jedinci!
 
V to osudné neděli ráno, pak za mírné nervozity, nastalo balení a příprava k odjezdu do terénu. Naštěstí jsme měli možnost posnídat smažená vajíčka a případně i nějaký ten sladký koláč, takže jsme, řádně posilněni, vyrazili vstříc domažlickému dobrodružství.
 
Za malé dobrodružství by se dala označit i snaha najít v Domažlicích baseballové hřiště. Tak zapadlé a zastrčené hřiště, aby člověk pohledal. Že by se domažličtí báli dalekých odpalů a homerunů a nechtěli sbírat míče až na náměstí?
Na náš příjezd už netrpělivě čekala jak část jabloneckých borců, která dorazila rovnou z domova, tak samozřejmě už i proti nám nasazení Wolfs Domažlice. Po opravdu kratičké rozcvičce zaujali hráči své pozice a začalo naše vítězné tažení, na které by dozajista nesázel ani ten největší optimista. Po první hodině hry nás však na srdci hřála zasloužená výhra 19:1. Poté následovala přestávka, aby proti nám nastoupili v druhém zápase borci z Tempo Praha. Pojďme si říci, že tou dobou se štěstí přiklonilo na stranu soupeřů ( nebo hráli lépe? )a konečné skóre 14:7 nám na náladě úplně nepřidalo. I když se kluci kluci drželi, hráli statečně a úplně zahanbit se nenechali, o čemž svědčí i těch našich 7 bodíků. A proti Tempu? Vlastně nádhera.
Po další přestávce se proti nám postavili hráči z Hluboké n. Vlt. Jak už máme z předchozích turnajů týmy tak trochu zmapované, v duchu jsme v možnou výhru přeci jen doufali a věřili. A opravdu, konečné skóre 14:7 pro nás naše doměnky potvrdilo. Touto výhrou si kluci zajistili druhé místo v naší skupině a čekal nás opravdu těžký soupeř a to Eagles Praha, vítěz druhé skupiny.
Počasí již mezi tím stihlo vystřídat všechny tváře, takže se prokřehlé maminky fanynky i tatínkové zahřívali horkým čajem a slivovičkou jak to jen šlo. Ale ani zima neubrala našim borcům nic na bojovnosti a ti proti všem předpokladům, porazili “iglsáky” 12:4! Skvělá hra!
 
Maminkám se v tu chvíli lehce zježily vlasy, když si spočítaly, jak pozdní příjezd domů nám tato výhra zajistila. Ale co na tom, když ti naši šikulové moli být celkově už nejhůř druzí?
Teď teprve se nás všech zmocnila panika, protože do boje o vítězství nám osud do cesty přihrál opět, do té doby pro nás neporazitelné, Tempo Praha! Naši borci se však při posledním zápase nenechali rozhodit ani zimou ani nervozitou. Hráli výborně, bránili, pálili a našli slabinu soupeře, jež využili a po 60. minutách parádního boje vyhráli celý turnaj skórem 6:2!
Obrovská radost zavládla v řadách hráčů, ale i rodičů. Snad i slza se zaleskla v očích nejedné maminky. Čepice vyletěly vzhůru, děti skákaly, radostně křičely a objímaly se. Aby také ne, vždyť vyhrát celý turnaj v konkurenci dalších šesti týmů se jabloneckým malým Bleskům ještě nepodařilo.
 
Ale abychom byli spravedliví, takového výsledku by děti nedosáhly bez skvělého nadhazovače Sáry, jenž se postaral o přesné nadhozy a samozřejmě bez trenéra Petra, který je duší týmu a trpělivě se dětem věnuje.
 
Díky také všem fanouškům, kuchařům, terapeutům, poradcům ... !
 
autor: Martina Procházková, cestujsdetmi.cz
celá galerie a foto ke stažení na rajčeti

FOTOGALERIE

KOMENTÁŘE

Krásně napsaný článek, který vše tak nějak vystihnul.Děkuji za něj a za krásné fotky.
Sára | 7.10.2015
Krásný článek, nádherné fotky a nezapomenutelný zážitek :-)
Jirka | 7.10.2015
S u p e r !!!
PetrDv | 7.10.2015
Martino tvoje články jsou skvělé a Aleši fotky super, jste prostě dokonalý pár:-) vždy se těším na vaše příspěvky (už se nemůžu dočkat článku z Klokánka;-)) díky.
Iveta | 9.10.2015
Antispamová ochrana, napište výsledek: 1+1 =